Zřizovatel školy je uveden v rejstříku škol MŠMT. Nejčastěji jde o obecní (základní školy) nebo krajský (střední školy) úřad, následuje široká škála dalších typů právnických osob, které mohou školu zřídit. Ve věcech školských rad mají před zákonem (až na drobné výjimky) stejné postavení.
Zřizovatel
nepřímo zakládá ŠR volebním řádem,
určuje počet členů ŠR,
přímo jmenuje jednu jejich třetinu a tyto členy může libovolně nahradit.
Ve chvíli, kdy se ŠR včas nevyjádří k vybraným předloženým dokumentům, má právo rozhodnout se podle své vůle.
Zejména z jeho prostředků bude moci ředitel poskytnout ŠR podmínky a podporu pro její činnost.
Ačkoliv svým rozhodnutím o podobě voleb zakládá podobu ŠR, zřizovatel nemůže ŠR úkolovat ani řídit. Pokud má zájem na tom, aby ŠR podporovala jeho priority ve škole, musí najít způsob, jak bude ŠR motivovat k dobrovolné spolupráci.
Podle školského zákona může zřizovatel provádět hodnocení školy, avšak pouze na základě kritérií, která předem zveřejní. Zákon nehovoří nic o tom, co znamená "předem", z pohledu dobré praxe evaluace je "předem" nikoliv termín před zahájením úkonů hodnocení, jde o termín před obdobím, za které chce zřizovatel školu podle zveřejněných kritérií hodnotit.
Může však ŠR ovlivňovat prostřednictvím činnosti svého zástupce, kterého jmenuje a rovněž odvolává zcela ze své vůle.
Zřizovatel, který má zájem o funkční školskou radu, může svou vůli vyjádřit závazkem finanční podpory. Zajistí, aby v rozpočtu školy, který schvaluje, byla uvedena a naplněna položka na vlastní činnost a/nebo externí podporu ŠR.
Školská rada je ze zákona oprávněna zřizovateli podávat podněty k jednání. Toho by měl zřizovatel z řad samospráv (obce, kraje) využívat. Pokud jej osloví školní aktéři, aby zasáhl ve věcech, které spadají do agendy ŠR, může je odkázat na ŠR. Pokud ani ŠR věc nevyřeší, nakonec přes ŠR doputuje ke zřizovateli... Měl by ale vytvářet tlak na to, aby se věci školy v co největší míře řešily na půdě školy (tzv. princip subsidiarity, kterým se mají samosprávy řídit).
Nejvýznamnějším úkonem zřizovatele vůči škole je jmenování ředitele. V rámci konkurzního řízení spolupracuje se školskou radou, protože členem konkurzní komise má podle vyhlášky být delegát ŠR z řad kurie rodičů a žáků.
Kandidáti na ředitele předkládají svou koncepci rozvoje školy, se kterou může ŠR dále pracovat při spolutvorbě strategie školy.
Pokud má zřizovatel pod sebou více škol a tedy více školských rad, je pro něj výhodné činnost svých zástupců koordinovat. Může tím snáze prosazovat priority své vzdělávací politiky.
Zřízení školy i školské rady plní samospráva (obec, kraj) v rámci své samostatné působnosti. Podléhá při tom dozoru Ministerstva vnitra, případně magistrátům územně členěných statutárních měst.
V případě soukromých škol plní vůči ŠR roli zřizovatele ředitel (§ 106 odst. 2) ŠkolZ: Ve školách, které nejsou zřízeny státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí a nejsou zřízeny v právní formě školské právnické osoby, plní úkoly zřizovatele podle věty první a druhé ředitel školy.)
Čtěte dále v hesle Spolupráce se zřizovatelem školy