K čemu je dobrá školská rada 

V našem vzdělávacím systému mají školy vysokou autonomii, kontrolu nad svými vlastními záležitostmi. Stát určuje rámcová pravidla týkající se obsahu vzdělávání i nároků na prostředí, ve kterém vzdělávání probíhá. Škola má odpovědnost tyto základní parametry zajistit, ale také pravomoc uspořádat si výuku, pravidla chování a podobné záležitosti po svém.

Největší odpovědnost a také největší pravomoci svěřil zákon řediteli školy. Není moudré vše sázet na jednu kartu a stát nemůže s hlubokým porozuměním a průběžně sledovat každou školu. Proto zákonodárci prozíravě vytvořili platformu, která má ve spolupráci s ředitelem pomáhat školu rozvíjet a garantovat, že budou vyvažovány zájmy všech členů školní komunity.

Školskou radu tvoří zástupci tří skupin školních aktérů. Jednu třetinu jmenuje zřizovatel školy, další třetinu volí pedagogičtí pracovníci školy a tu další volí zákonní zástupci nezletilých žáků a zletilí žáci a studenti. Celek tedy musí být dělitelný třemi a kolik členů školská rada má, to určuje zřizovatel školy. Obvykle jde o tři, šest nebo devět členů.

Školská rada některé významné dokumenty schvaluje (např. školní řád), některé připomínkuje (např. změny ve školním vzdělávacím programu), některé spoluvytváří (např. koncepci rozvoje školy). [1] Často přehlíženým nástrojem je oprávnění vyjadřovat se k uskutečňování školního vzdělávacího programu. Protože jde o rozsáhlý popis cílů, podmínek vzdělávání i strategií a postupů, jak jich škola dosahuje, může se školská rada vyjadřovat k široké paletě situací a jednání všech školních aktérů. Předpokladem kvalitní práce je dostupnost informací (např. z autoevaluace školy či výroční zprávy) a přímý komunikační kanál mezi školskou radou a školními aktéry, které reprezentuje.

Akceschopnost školských rad je různá. Některé školské rady se schází v měsíčních intervalech, členové se připravují a s ředitelem vedou vášnivé, ale partnerské debaty o škole, její přítomnosti i její budoucnosti. Jiné se sejdou dvakrát za rok, jak ukládá zákon, a potichu schválí co jim vedení školy položí na stůl. Není vyjímečná kombinace, kdy má škola s dobrými výsledky nefunkční či fasádní školskou radu anebo kdy funkční školská rada funguje jako záchranná brzda, když vedení selhává. Samozřejmě je nejlepší stav, kdy kvalitní vedení školy využívá opory poskytované kompetentní školskou radou.

Mezi nejvýznanějšími faktory, které ovlivňují funkčnost školských rad, patří zejména:

Kvalita provedení voleb: 

ty jsou příležitostí pro vysvětlení smyslu školské rady, vyhledání ochotných a talentovaných kandidátů či propagaci instituce školské rady mezi členy školní komunity. Pokud zřizovatel podcení kvalitu volbního řádu, mohou volby proběhnout potichu, význam školské rady může být v neformální komunikaci devalvován („tak tu zase po čase máme takovou formální povinnost“, zaznívá na třídních schůzkách). Tehdy volby nebudou lákat silné osobnosti ke kandidatuře.

Nekvalitní volby odradí kvalitní kandidáty. Bez nich nejsou kvalitní členové a bez těchto není kvalitní tým školské rady.

Spolupráce s ředitelem školy: 

ten má vůči školské radě vícero rolí. Zajišťuje průběh voleb členů školské rady[2]. Vytváří podmínky pro její práci [3](zákon neříká, co to přesně znamená, takže některý ředitel jen předá podklady ke schválení a jiný školské radě zajistí zdroje na odbornou konzultaci nebo výjezdní zasedání). Jako host se účastní zasedání (a na něm se chová podle svého uvážení a postoje ke školské radě) a poskytuje dokumentaci a další informace o škole (což se dá dělat v rozumném objemu a s předstihem, ale také s obstrukcemi a na poslední chvíli).

Ředitel, který si neváží volených zástupců školní komunity, se sám připravuje o zpětnou vazbu a možnost hlubšího dialogu o své práci.

Připravenost členů na výkon funkce: 

člen školské rady se podílí na oponentuře a spolutvorbě mnoha odborných dokumentů. Vyjadřuje se ke složitým situacím a vedle dobrých komunikačních dovedností měl by ctít principy nestrannosti, respektu a úcty k faktům. Agenda školské rady vyžaduje orientaci v právu, ekonomice, pedagogice, strategickém managementu a dalších disciplínách. Nakonec lze vše přeložit do laického jazyka a pochopit, jen to stojí čas a chce to vůli.

Funkční člen nemusí být expert na celý vesmír. Měl by ale být připravený nabídnout svůj čas a chuť se práci ve školské radě věnovat. Stejně jako ostatní ve škole se i on potřebuje průběžně vzdělávat.

Kolektivní fungování školské rady: 

jde o poměrně křehký orgán. Navenek musí vystupovat jednotně, uvnitř je ale celá řada vazeb, které jsou v přirozeném napětí. Učitelé mají vystupovat v rovnoprávném postavení vůči řediteli, který je jinak jejich nadřízený. Rodiče se musí vypořádat s tím, že se při výkonu funkce mohou dostat do nesouladu s lidmi, kteří pečují o jejich dítě. Zástupce zřizovatele musí vyvažovat zájmy a priority zřizovatele a zájmy školy, které nemusejí být vždy sjednocené. Vedle mohou mandáty členů rady začínat a končit v různých termínech, takže se musí vztahy, pravidla i rozdělení úkolů průběžně obnovovat.

Jako každá jiná pracovní skupina, potřebuje školská rada funkční pravidla a ozdravné mechanismy a služby, jako jsou supervize, facilitace nebo poradenství.

Pro školské rady není státem vytvořená podpůrná infrastruktura. Každá škola, každý zřizovatel, každý člen školské rady i každý jeho volič si musí najít vlastní postupy, jak se na činnosti školské rady podílet. Výčet pravidel pro ustanovení školské rady a seznam jejích kompetencí, které jsou uvedeny ve školském zákoně, ještě nedává živý obraz toho, jak má a může školská rada fungovat.

Podpůrné informace pro všechny školní aktéry jsou díky neziskovému sektoru dostupné na portálu ŠkolskéRady.CZ. Některé krajské úřady a sdružení samospráv organizují školení pro zřizovatele, jak školské rady podpořit a využívat. Někteří zřizovatelé, zejména středních škol, pořádají osvětové kampaně s cílem zaujmout osobnosti, které by je ve školských radách zastupovaly.

Školská rada není jedíným samosprávným orgánem ve škole. Platformou pro odbornou diskusi vedení školy s učiteli je pedagogická rada, žáci mají právo zakládat orgány samosprávy jakými jsou např. školní parlamenty. Každý takový orgán školy má svůj smysl, jejich spolupráce může škole přinést nečekanou inspiraci i výkon. V některých procesech školy si dokonce mohou tyto samosprávné orgány předávat pomyslný štafetový kolík (děti navrhnou úpravu školního řádu, ředitel ji projedná s pedagogickou radou a předloží školské radě ke schválení).

Klíčovou činností školské rady je vedení strategického dialogu. Projednávání plánovaných změn nebo aktuálních kauz není nic samoúčelného. Čas a pozornost lidí, kteří nemají provozní slepotu, často odhalí úskalí změn či mezery v plánech. Škola by měla jednat rozvážně, protože změny se dotýkají každodenního života stovek lidí.

Školské rady nemají vliv jen na provoz a strategické řízení školy. Podporují demokratickou kulturu a posilují princip sebeurčení všech školních aktérů. Zhmotňují dostupný model zastupitelské demokracie, na kterém si děti i ostatní aktéři tvarují svůj postoj dalším institucím, jakými jsou zastupitelstvo obce nebo Parlament České republiky

Doporučené zdroje k tématu:

POL, Milan; RABUŠICOVÁ, Milada a NOVOTNÝ, Petr. Demokracie ve škole. [Brno]: Masarykova univerzita, 2006. ISBN 80-210-4210-9.

Školské rady.CZ, 2023 [online]. Restorativní škola, z.s.. Dostupné z: https://www.skolskerady.cz/ 

Školský zákon: komentář. Beckova edice komentované zákony. V Praze: C.H. Beck, 2014. ISBN 978-80-7400-550-3.

Šaradín P., Lebeda T., Lysek J., Soukop M., Lebedová E., Vašátková D., Zymová K. Občanské vzdělávání v ČR. Potřeby, postoje a názory obyvatel. 2019.

Zákon č. 561/2004 Sb. Zákon o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)

Poznámky:

[1] Výčet pravomocí školské rady obsahuje § 168 školského zákona

[2] ŠkolZ § 167 (4) Ředitel školy zajistí v souladu s volebním řádem řádné uskutečnění voleb do školské rady.

[3] ŠkolZ § 164 e) (Ředitel školy a školského zařízení) vytváří podmínky pro další vzdělávání pedagogických pracovníků a pro práci školské rady, pokud se podle tohoto zákona zřizuje,