Tým školské rady

Školská rada je kolegiální orgán. Spolupracuje na řadě výstupů a jedná s řadou dalších aktérů. Je proto žádoucí aby nešlo o nezformovanou skupinu lidí, ale o pracovní tým.

Budování týmu je hvězdná disciplína managementu a v případě ŠR jde snad o galaktickou disciplínu. Mimořádné nároky vznikají z následujících mnoha důvodů. Uvádíme jich záměrně jen deset pro ilustraci, jistě jich bude více:


 

Pro ideální fungování ŠR je nejlepší, když mají členové mezi sebou vztah spojenectví, partnerství. 

Předpokladem pro takový stav (mimo jiné) je, že

členové ŠR vnímají, že si jsou rovni (každý z nich má stejná práva, hlas každého z nich může zaznít a je brán vážně)

mezi členy panuje důvěra (nebojí se nabízet informace, které je samotné mohou nějak ohrožovat, jsou přesvědčeni, že ostatní členové jednají bez postranných úmyslů a bez neschválené pararelní komunikace

na budování týmu je dost času (všichni členové týmu jsou ochotni jej nabídnout, tým je ve stejném složení dostatečně dlouhou dobu, aby založil týmovou kulturu)

Následující schéma nabízí pojmy pro jiné mody vztahu mezi členy skupiny. 

Míra pocitu rovnosti, hloubka důvěry, četnost a dlouhodobost zkušeností, které se sebou členové ŠR mají, vytváří mnoho kombinací.

Pro začátek práce v ŠR je rozumné předpokladat, že nastavení členů ŠR je různé a proto by všichni měli být orientovaní na bezpečnou neutrální zónu. V tu dobu nemá smysl, aby se ŠR pouštěla do velkých prohlášení, spouštění revolučních změn apod. 

Teprve po dostatečnm čase, po několika drobných úspěších (jako je např. konsenzus na jednacím řádu, spokojenost s volbou a fungováním předsedy, sestavením kalendáře činnosti ŠR apod.  má smysl začít vystupovat vůči vnějším aktérům (ředitel, zřizovatel, žákovská samospráva apod.)

Uvedené schémata jsou použita z publikace Novotná E.: Sociologie sociálních skupin, Grada 2010 

Tipy z praxe a pro praxi