Počet členů ŠR

Jde o nejvíce operativní počet. Domluva nad termíny jednání je snadná, diskuse může být rychlá.

S ohledem její rozsah ŠR však vyžaduje velkou zběhlost členů rady v celé šíři agendy.  

Diskuse nemusejí obrážet široké názorové spektrum a v tomto počtu rovněž vyvstává problematika dominance některé příliš silné osobnosti, případně zádrhelů způsobených ve chvíli, kdy byť jeden člen ŠR přestane být spolupracující nebo funkční.

Jde o pořád o poměrně operativní počet. Domluva nad termíny jednání je snadná, diskuse může trvat déle, ale je v ní zastoupeno širší názorové spektrum a může být více vyvážená.

Členové ŠR si mohou lépe rozdělit role. Začíná mít smysl oddělení role předsedy a koordinátora. Diskuse může být facilitovaná některým ze členů, aby se předseda mohl lépe soustředit na její obsah. Další ze členů může např. pořizovat zápis.

Může snadněji dojít i k rozdělení agendy. Jeden z členů nebo jejich dvojice se mohou specializovat např. na problematiku Školního vzdělávacího programu, další se mohou věnovat Školnímu řádu, další Výroční zprávě atp.

Jednání se mohou obtížněji svolávat a je pravděpodobnější absence některých členů. Funkčnost ŠR tím není ohrožena, ale může být narušena dynamika skupiny, zejména pokud se ŠR schází jen dvakrát ročně. 

Diskuse může být i náročná, v tomto počtu už mohou být v ŠR významné odlišnosti v pohledu na jednotlivá témata agendy. Rozdělení rolí pro organizaci (koordinátor, facilitátor, zapisovatel) už se stává velmi potřebným. Někteří členové mohou mít potřebu vyjadřovat odlišná svá stanoviska i veřejně, což se dá řešit jejich zveřejňováním v zápisu (inspirací může být >>separátní nebo menšinové votum používané při rozhodování Ústavním soudem). 

Výhodou velkého počtu může být vytvoření mini-týmů, které pečlivě zpracovávají podklady a celému plénu předkládají argumentované varianty rozhodnutí.

Tento počet je již hraniční pro efektivní jednání. Mnohé antropologické či sociologické teorie tento počet zmiňují jako zlomový pro možnost řídit skupinu napřímo, do organizace začínají vstupovat složitější procesy.

Rozsah agendy a složitost jednání příliš nekoresponduje s dobrovolnickým charakterem práce v ŠR a vyplývajícím časovým stresem.

Tento počet má smysl spíše pro školy, které se rozhodly formalizovat své poradní nebo dozorčí orgány (strategická rada, kmenová rada apod.) do rámce Školské rady.