Autoevaluace školy

Škola je učící a také učící se organizace.

Vlastní učení školy probíhá pomocí tzv. autoevaluace.

"Auto" znamená, že škola je iniciátorem a zároveň příjemcem evaluace.

"Evaluace" je smysluplné posuzování stavu školy, jehož výstupem je návrh doporučení ke zlepšení.

Autoevaluace tedy neznamená, že evaluační činnosti (nastavení designu evaluace, provedení šetření, sestavení závěru) nutně musí provádět pracovníci školy. Řada škol proto využívá externí služby, ať už jde o standardizované postupy (výhodou je relativní finanční dostupnost možnost srovnání s jinými školami, nevýhodou bývá obecnost či povrchnost doporučení) nebo o vlastní zakázku (nastavení designu stojí více času (tedy i peněz) evaluátora a vedení školy, výstup však cílí přesně na témata, které škola potřebuje sledovat, hodnotit a kde je připravena udělat kroky ke zlepšení).

Autoevaluace škol je jejich povinná činnost, i když lze často narazit na informaci, že od toho MŠMT upustilo. Při novelizaci Vyhlášky MŠMT  č. 15/2005 Sb., kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy, byla část týkající se autoevaluaci vyjmuta. To ale není jediná norma, která o autoevaluaci hovoří.

Rámcový vzdělávací program pro ZV (blíže viz samostatné heslo) je pro školy závazný dokument. V předepsaném obsahu se autoevaluace vyskytuje v kapitole 2. Charakteristika školy vlastní hodnocení školy (oblasti, cíle, kritéria, nástroje, časové rozvržení)
a dále ve slovníku, který je součástí RVP: 

vlastní hodnocení školy (autoevaluace školy)

hodnocení sloužící k systematickému posuzování činnosti školy plánované ve →školním vzdělávacím programu; výsledky vlastního hodnocení školy slouží jako zpětná vazba ke korekci vlastní činnosti a jako východisko pro další práci školy; vlastní hodnocení školy provádějí účastníci vzdělávacího procesu – vedení školy, učitelé, žáci; vlastní hodnocení školy je doporučená součást →školního vzdělávacího programu, ve které školy vymezují cíle, nástroje a kritéria vlastního hodnocení a časové rozvržení →evaluačních činností

evaluační činnosti

veškeré plánované a cílené aktivity školy směřující k ověřování, měření, posuzování a hodnocení výsledků a změn dosažených ve všech činnostech školy vymezených ve →školním vzdělávacím programu

Školní vzdělávací program musí kopírovat strukturu Rámcového vzdělávacího programu, musí tedy obsahovat vypracovanou kapitolu k autoevaluaci.

Protože školská rada dohlíží na to, aby škola pracovala podle ŠVP, měla by 

• dohlížet na to, aby autoevaluace probíhala

• využívat informace z autoevaluace školy pro své vlastní jednání (rozhodování, šetření, projednávání apod.).   

Školská rada se může na autoevaluaci podílet. Nemá oprávnění provádět ve škole vlastní šetření, pokud toto není schváleno ředitelem školy. Může se ale s ředitelem potkat právě nad designem školní autoevaluace, případně se na na tvorbě designu podílet.
V této oblasti může ŠR spolupracovat i se zřizovatelem, který má rovněž zákonné oprávnění provádět hodnocení školy (podmínkou je zveřejnění kritérií hodnocení předem, což však je dobrá praxe každého evaluačního šetření).

Protože evaluační data obsahují často citlivé osobní údaje, proto by by k nim ŠR neměla mít přístup (pokud s tím respondenti dopředu explicitně nesouhlasí). Z dat se sestavují informace, které vytvářejí výstupní evaluační zprávu. S těmito (anonymizovanými) informacemi by už měla být ŠR seznamována, aby měla možnost použít je při hodnocení obsahu výroční zprávy a posuzování naplňování školního vzdělávacího programu.