Domníváme se, že současná zákonná úprava dává školským radám dostatek pravomocí pro to, aby mohla naplňovat dvojí smysl své existence - být
důstojný a nezávislý partner ředitele školy pro strategický dialog a
organizační pojistkou pro případ, kdy je řízení školy monologem ředitele, nikoliv dialogem s aktéry školy.
Přesto máme za to, že některé úpravy zákona by byly vhodné. Nabízíme je k zamyšlení a případné diskusi.
Návrhy řadíme podle toho, jakou důležitost pro nás mají. Dokládáme k nim argumenty, které vycházejí z našich pozorování, analogií a odborných odhadů. Nemáme k dispozici exaktnější informace, protože ŠR zkrátka nepřitahují pozornost zadavatelů rozsáhlých výzkumných šetření. Věříme nicméně, že naše tvrzení díky kontaktu s terénem i znalosti problematiky mají svou vlastní váhu.
Jednotlivé návrhy jsou vyjmenovány níže, k argumentaci doplňujeme většinou i text upraveného znění daného ustanovení ŠkolZ.
Zavedením povinné docházky dětí do MŠ v posledním roce před nástupem na ZŠ vstoupily mateřské školy do zóny, která vyžaduje větší odpovědnost MŠ vůči státu i místní komunitě. Školská rada je prostředek pro provádění této odpovědnosti.
Rodiče malých dětí jsou v bližším kontaktu s (mateřskou) školou a jsou velmi angažované v oblasti nastavování a uplatňování pravidel týkajících se jejich dětí. ŠR jim i vedení MŠ pomůže tyto snahy formalizovat a moderovat.
Vedlejším efektem bude příprava rodičovské veřejnosti na aktivní využívání ŠR na ZŠ a SŠ.
§ 167 (1) Při mateřských, základních, středních a vyšších odborných školách se zřizuje školská rada. Školská rada je orgán školy umožňující ...
Z pohledu práva není zletilost (18 let) jedinou věkovou hranicí, která se týká tzv. mladých dospělých . Evropská legislativa přiznává lidem po dosažení 16 let právo volit do Evropského parlamentu. V té době mohou už rok žáci vstupovat do pracovněprávních vztahů a jejich jednání je posuzováno občanským i trestním právem odlišně od mladších dětí.
Z pohledu psychologie kognitivního a morálního vývoje jsou v tomto věku žáci schopni posuzovat své zájmy s dostatečným pochopením a ve společenském kontextu.
Díky zapojení žáků do voleb do ŠR se zvýší povědomí i chápání smyslu instituce ŠR v celé školní komunitě.
Vedlejším efektem bude posílení občanských kompetencí žáků a hlubší naplnění Obecných cílů vzdělávání dle ŠkolZ § 2 (2).
§ 167
(1) ... Školská rada je orgán školy umožňující zákonným zástupcům nezletilých žáků, žákům po a studentům po dovršení 16 let věku, pedagogickým pracovníkům školy, zřizovateli a dalším osobám podílet se na správě a rozvoji školy.
Zákon v prvním odstavci paragrafu k ŠR říka, že ŠR umožňuje školním aktérům “podílet se na správě školy”. Správa školy je primárně věcí jejího vedení, na její dobré provádění může ŠR dohlížet. Aktivně se však má účastnit tvorby strategie školy a jejích základních norem (interpretace soustavy kompetencí z § 168 ŠkolZ). Proto by měla být daná věta rozšířena na deklaraci, že školní aktéři se prostřednictvím ŠR podílejí na “správě a rozvoji školy”.
§ 167
(1) Školská rada je orgán školy umožňující zákonným zástupcům nezletilých žáků, žákům po a studentům po dovršení 16 let věku, pedagogickým pracovníkům školy, zřizovateli a dalším osobám podílet se na správě a rozvoji školy.
Úpravami zákona o ped. pracovnících došlo k jasnější definici role a pevnějšímu zakotvení zástupců ředitele do výkonné části organizační struktury školy.
Je rozšířenou praxí, že v ŠR působí zástupce ředitele a velmi často se chová tak, že ve školské radě zastupuje zájmy ředitele. Domníváme se, že jde o konflikt zájmů, protože ŠR není součástí exekutivního managementu školy a její členové by měli být na řízení školy nezávislí.
§ 167 (2) … Členem školské rady nemůže být ředitel školy a zástupce ředitele školy. …
ŠR má mít přehled o tom, jak probíhá výchova a vzdělání žáků ve škole. Stávající úprava je však často interpretována tak, že ŠR má oprávnění se vyjadřovat pouze k uskutečňování té části ŠVP, která jí byla dříve předložena jako návrh. To je nemístné zúžení oblasti činnosti ŠR a je vhodné předejít zbytečným dispitacím mezi ředitelem školy a ŠR jasnější formulací dané kompetence ŠR v zákoně.
ŠVP je dokument, který detailně rozpracovává dosažený stav realizace koncepčních změn, na jejichž formulaci se má ŠR podílet (§ 168 (1) e) ).
Oprávnění vyjadřovat se k uskutečňování ŠVP zakládá ŠR oprávnění zjišťovat informace o tom, zda jsou uplatňovány principy a opatření definovaná v ŠVP. Bude to stimulovat spolupráci ŠR s vedením školy na autoevaluaci školy (jejíž podoba má být v ŠVP podána) a pro-aktivní komunikaci se školními aktéry. Díky tomu pak ŠR může zodpovědně vyhodnotit obsah výroční zprávy, vyhodnotit nároky na zdroje při posuzování rozpočtu školy, mít informace pro rozvahu nad budoucí orientací školy - její koncepcí atd.
§ 168 (1) Školská rada a) vyjadřuje se k uskutečňování, návrhům a úpravám školních vzdělávacích programů,
Jestliže ČŠI provádí šetření na základě podnětů podnětů, stížností a petic (§ 174 (5) ŠkolZ), výsledky oznamuje jen zřizovateli a řediteli. ŠR si může vymoci přístup k závěrům šetření pomocí uplatnění práva na informace o škole (§ 168 (2), ale když o šetření není zpravena, nemůže právo uplatnit. Pro její práci je informace z šetření ČŠI důležitým zdrojem, stejně tak může sledovat (snadněji než sám zřizovatel), zda škola realizuje přijatá opatření k nápravě.
§ 168 g) projednává inspekční zprávy České školní inspekce a výsledky šetření České školní inspekce dle § 174 (5)
Protože má ředitel povinnost organizovat volby, měl by k tomu mít podklady umožňující kontrolu správnosti provedení voleb a zakládající možnost vyvolání předčasných voleb do ŠR.
ŠR i školní aktéři často nemají základní informace pro výkon svých práv, mezi které patří znalost jmen osob, které je v ŠR zastupují. Aby zákon garantoval základní činnost ŠR, měl by uložit povinnost tyto informace zveřejňovat. Přestože ředitel je obecně povinován zajišťovat podmínky pro práci ŠR, přístup k základním informacím o ŠR pro její nečleny by měl garantovat zákon.
§167 (4) Ředitel školy zajistí v souladu s volebním řádem řádné uskutečnění voleb do školské rady. Ředitel vede evidenci všech voličů školské rady, na přístupném místě zveřejňuje počet voličů a jména členů školské rady včetně data ukončení jejich funkčního období.
V zákoně je nejasná formulace týkající se “prvního zasedání ŠR”, které má svolat ředitel. Protože je ŠR kontinuální orgán, ve kterém se podle data vzniku mandátu střídají jeho členové, je oním prvním zasedáním ŠR zasedání ustavující. Jakmile ŠR zahájí svou činnost, ředitel by již nikdy neměl vystupovat jako svolavatel zasedání ŠR.
Zanikne tím rozšířená praxe, kdy po běžných volbách do ŠR svolává její zasedání ředitel. Školní aktéři tehdy často nabývají mylného dojmu, že nejde o orgán školy nezávislý na řediteli.
Tím, že zřizovatel, který ŠR ze zákona zřizuje, svolá její ustavující zasedání, rituálně vymezuje pole působnosti a váhu ŠR. Nejedná se o nikterak zatěžující úkon, protože jej zřizovatel vykoná jen jednou při vzniku školy. Mechanismus svolání ŠR pro případ, kdy nejsou mandáty obsazené, pak musí sama ŠR upravit ve svém Jednacím řádu.
Jedná se o orgán školy, nikoliv systému. Protože školské rady v ČR potřebují restart, změna názvu a související aktivity (úprava školní dokumentace a volebního řádu, prezentace na webu školy apod.) může sloužit jako stimul pro otevření debaty nad pozicí ŠR ve škole a veřejném prostoru obecně.
Budeme rádi, pokud se k návrhům vyjádříte přes náš kontaktní formulář nebo se zapojíte do diskuse na naší FB stránce.
Výsledky diskusí a návrhy zašleme v samostatném dokumentu členům našeho Fanklubu ŠR, kam Vás tímto zveme.