Pokud byl v kurii zákonných zástupců žáků / zletilých žáků zvolen do ŠR pedagogický pracovník školy, je volba neplatná a volby se musí konat znovu. Jde totiž o porušení ŠkolZ § 167 (3) - "Pedagogický pracovník školy nemůže být zvolen za člena školské rady této školy zákonnými zástupci nezletilých žáků a zletilými žáky a studenty ani jmenován zřizovatelem nebo ředitelem školy."
Zákon hovoří jednoznačně o pracovněprávním poměru dané osoby vůči zaměstnavateli, platí to proto pro všechny ped. pracovníky školy, byť jde třeba o učitelku z mateřské školy, která
"spadá" pod danou základní školu (má s ní pracovní smlouvu),
je pedagogickým pracovníkem dle Zákona o ped. pracovnících.
Jde v takovém o jednu právnickou osobu, která má více činností (např. mateřská škola & základní škola & školní jídelna).
Níže vysvětlíme, jaký má smysl a dopad uvedené zákonné ustanovení.
Smyslem školské rady je obvyklý mechanismus demokratických organizací, označovaný jako systém brzd a rovnováh (případně se dá vyložit jako systém monitoringu a vyvažování). Ředitel školy v naší zemi má poměrně velkou autonomii rozhodování a některé důležité záležitosti by měl diskutovat nebo si přímo nechat odsouhlasit zástupci školní komunity.
Zhmotněním vůle školní komunity je jednání školské rady, ve které mají zastoupení pedagogičtí pracovníci, zákonní zástupci žáků & zletilí žáci (dále "rodiče") a také zástupci zřizovatele školy. Každá kurie má přesně jednu třetinu hlasů ve školské radě.
Taková konstrukce odpovědnosti a rozhodovací moci je velmi robustní. Trojúhelník "rodiče", ped. pracovníci a zástupci zřizovatelé jsou základnou jehlanu rozhodování ve škole, na jeho vrcholu stojí ředitel. Vidíme tak pyramidu, která je (v historii i v geometrii) etalonem stability. Pokud by byl v kurii "rodičů" zvolen pedagogický pracovník školy, došlo by k narušení uvedené "pyramidální" rovnováhy. Ve školní radě by bylo o jednoho člena pracovně podřízeného řediteli více ... a tím pádem o jednoho "nepodřízeného" člena méně. Stejně tak by měli pedagogičtí pracovníci o jeden hlas více a rodiče/zákonní zástupci o jeden hlas méně.
Zní to možná poněkud nespravedlivě, že rodič dítěte,
který má shodou okolností pracovní smlouvu na stejné škole, kam dochází jeho potomek,
je krácen na svém občanském právu být volen do školské rady v kurii "rodičů".
V naší složité společnosti ale prostě jsou situace, kdy se individuální práva musí omezit pro smysluplné potřeby celku. Nadále dané osobě zůstává právo volit svého zástupce ve školské radě (kterým může být například druhý rodič daného dítěte) a nadto může kandidovat v kurii pedagogických pracovníků (ačkoliv je pracovníkem MŠ a ŠR se věnuje výhradně záležitostem ZŠ). Dokonce je možná kombinace těchto práv, tedy že daná osoba volí (v kurii rodičů) a zároveň usiluje o zvolení (v kurii ped. pracovníků).
V praxi se občas stane, že není k dispozici volební řád (zřizovatel jej opomenul vydat, např. protože se domnívá, že mu to nepřísluší nebo že to není nutné). Připomínáme, že takovou povinnost zřizovatel má (Školský zákon § 167 (2: Školskou radu zřizuje zřizovatel, který zároveň stanoví počet jejích členů a vydá její volební řád).
Tehdy by ředitel školy měl zřizovatele vyzvat, aby své opomenutí napravil. Ředitel je totiž ze zákona povinen vytvářet podmínky pro činnost ŠR (§ 164 e) ŠkolZ) a nemůže proto v situaci, kdy končí mandáty stávajících členů, zůstat nečinný.
Pokud se ředitel školy rozhodne, že zorganizuje volby, aniž by měl k dispozici volební řád vydaný zřizovatelem, nemají takové volby právní váhu. Vítěz takových voleb nezískává mandát podle zákona a není proto členem školské rady.
Pro jmenování členů ŠR z řad zástupců zřizovatele není třeba mít volební řád a jmenovaní zástupci se stávají členy školské rady. Dále pak záleží na jednacím řádu dané ŠR, zda je ŠR usnášeníchopná.
Může člen školské rady pozvat na jednání školské rady dalšího účastníka - např. člena vedení školy, pedag. pracovníka, zákonného zástupce žáka, je-li na programu projednání záležitost, která se jmenovaných týká? Můžou tito případní "hosté" na jednání ŠR aktivně vystupovat?
Veškerá pravidla týkající se jednání školské rady si ona sama upravuje v Jednacím řádu. Pokud tam není uvedeno, že hosty mohou zvát jednotliví členové, pak by pozvánka ze strany jednoho člena ŠR neměla mít žádnou váhu - navenek školská rada vystupuje jako kolektivní orgán, hosta by proto měla pozvat školská rada - jí pověřená osoba (nejčastěji předseda).
Zda má být host přítomný projednávání věci školskou radou, to je opět věc rozhodnutí samotné ŠR. Každopádně je třeba věnovat pozornost tomu, aby ŠR neporušila mlčenlivost o skutečnostech, ke kterým veřejnost nemá mít přístup (zejm. se to týká ochrany osobních údajů).
Do třetice ŠR sama určuje, nakolik aktivně může host vystupovat. Pokud by chtěla posíli princip nestrannosti, je vhodné pro takovou situaci využít facilitátora.
Rozšířená verze dotazu: Musí volba člena konkurzní komise za školskou radu proběhnout teprve potom, co k tomu školskou radu vyzve zřizovatel, nebo je možné, aby si školská zvolila svého zástupce před výzvou zřizovatele a v uvedeném termínu jen doručila jméno svého zvoleného zástupce?
Termín, do kterého se musí zřizovateli na jeho žádost vyjádřit, je pro ŠR poměrně napnutý. Jde o 30 dní. Oproti všem ostatním orgánům, které jmenují své zástupce do konkurzní komise, má ŠR komplikovanější pozici. Její členové jsou obvykle dobrovolníci, nemohou vykonat potřebné úkony v pracovním čase. Obvykle ŠR nemá ani profesionální aparát pro koordinaci a nadto musí zástupce volit. Odpovědný, poctivý proces volby vždy zahrnuje několik kroků - projednávání, navrhování, hlasování, zjištění a zveřejnění výsledků hlasování.
Školská rada tak během 30 dnů musí
dohodnout se, zda bude volit svého zástupce (nutné to není, bez volby ŠR si zástupce vybere zřizovatel sám),
dohodnout se kdy věc projedná,
dohodnout se, podle jakých kritérií zvolí svého zástupce (včetně diskuse nad prioritami ŠR, které by měl zvolený zástupce hájit, potřebnými dovednostmi),
vytvořit prostor pro prezentaci kandidátů, pokud jich je více (aby měli představu, zda kandidáti naplňují výše uvedená kritéria)
vytvořit prostor pro projednávání nabídnutých kandidatur
realizovat volby
zjistit výsledek hlasování a dát prostor pro vypořádání případných námitek
vše zaprotokolovat
předat informaci o výsledku volby zřizovateli.
Vše se odbýt během 15 minut, ale pokud ŠR bere své poslání vážně, ty úkony potřebují svůj čas.
Obtíž pro snadnou odpověď na původní otázku vyvolává neurčitý právní pojem "určení člena komise". ŠR má "určit" svého zástupce do 30 dnů od výzvy zřizovatele, Znamená to, že do 30 dnů musí poskytnout informaci o osobě, která byla do funkce zvolena, nebo že musí stihnout volbu svého zástupce a také doručení informace o něm zřizovateli?
Slovo "určení" může znamenat identifikaci (konstatování jedné z více variant), ale také proces (zúžení více variant na jednu).
V našem případě se, byť neradi, přikláníme spíše k druhému významu. V §2 (1) e) totiž vyhláška vyjmenovává, že členem komise je 1 člen "určený volbou školské rady". Norma tak předesílá, že součástí procesu určení je i proces volby zástupce ŠR ... a ne opak, totiž že proces volby je součástí procesu "určení".
Ze všeho plyne závěr, že ŠR pro naplnění své kompetence zprostředkovat zastoupení žáků a jejich zák. zástupců při procesu výběru ředitele školy potřebuje
pružného koordinátora, který rychle reaguje na podnět ze strany zřizovatele a aktivizuje ŠR
připravený svižný postup pro odpovědnou volbu zástupce ŠR do konkurzní komise
orientaci členů ŠR v problematice konkurzu na ředitele školy, aby jejich volba zástupce ŠR byla vědomá a odpovědná.
Připravenost na naplnění této významné kompetence je viditelným indikátorem kvality ŠR.
Pokud ŠR nemá dostatečné kapacity na to, aby odpovědně vypořádala vše, co se od ní v krátkém časovém okně čeká, je v pořádku oznámit zřizovateli, že ŠR volbu svého zástupce neprovede. Zřizovatel pak má možnost rozhodnout dle svého uvážení.
Znění relevantních částí normy:
Vyhláška č. 54/2005 Sb.Vyhláška o náležitostech konkursního řízení a konkursních komisích
Sestavování a složení konkursních komisí
§ 2
(1) Členy komise jsou v případě konkursního řízení na vedoucí pracovní místo ředitele právnické osoby vykonávající činnost školy zřizované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy1) jmenováni:
e) 1 člen, kterým je člen školské rady zvolený zákonnými zástupci nezletilých žáků a zletilými žáky nebo studenty, určený volbou školské rady, je-li zřízena; pokud je za zákonné zástupce nezletilých žáků a zletilé žáky nebo studenty do školské rady zvolen jen 1 člen, považuje se za určeného tento člen.
(7) Zřizovatel požádá s dostatečným předstihem před konáním konkursu Českou školní inspekci, pedagogickou radu, školskou radu a případně krajský úřad o určení člena komise. Neurčí-li pedagogická rada nebo školská rada člena komise nejpozději do 30 dnů od předložení žádosti zřizovatele, nebo pokud určený člen odmítne funkci vykonávat, jmenuje člena komise, kterým je pedagogický pracovník příslušné právnické osoby vykonávající činnost školy nebo člen školské rady, zřizovatel.