Žákovská samospráva

Žáci a studenti mají ze zákona právo organizovat svou školní samosprávu. Zákon nepředepisuje její formu, může mít třídní, ročníkovou nebo meziročníkovou podobu. Může jít o stálou platformou i o dočasnou organizaci.

Žákovská samospráva má ze zákona oprávnění adresovat své podněty řediteli, ten má povinnost se jimi zabývat. Zákon opět nestanovuje způsob, jak mají být tyto podněty ředitelem vypořádány ... zkrátka jim musí prokazatelně věnovat pozornost.

V České republice jsou rozšířené tzv. žákovské nebo školní parlamenty (metodickou podporu poskytuje například Centrum pro demokratické učení). Třídní samospráva se často realizuje prostřednictvím třídnických hodin vedených učitelem. Skutečně vrstevnickou organizací je Česká středoškolská unie.

Pro školskou radu je žákovská samospráva potenciálně významným partnerem. Mohou si navzájem poskytovat informace a podporu. Oboustranná spolupráce může posílit jejich význam ve školním vztahovém systému a motivovat členy obou platforem k většímu pracovnímu nasazení. 

Představitelé žákovské samosprávy také mohou např.