Volební právo

Kontroverzním tématem dlouho bylo aktivní volební právo zákonných zástupců (právo volit). Existovaly dva přístupy k výkladu zákona. 

První je popsán v (autoritativních) komentářích školského zákona a tvrdí, že jde o právo jednoho každého zákonného zástupce. Jedno dítě může mít více ZZ než jiné, to však z pohledu školské rady není důležité. Školská rada je platformou pro žáky i pro zákonné zástupce, aktivní volební právo je osobním právem zákonných zástupců a volební řád nesmí diskriminovat žádného z nich. 

Druhý přístup zastávali ve svých stanoviscích někteří úředníci MŠMT. Ti vycházeli z pozice, že školská rada je platformou pro hájení práv dítěte a že by měl být na jedno dítě přiznán jeden hlas. V důsledku platí, že pokud má samotný rodič pět dětí, měl by mít pět hlasů. Je vhodné podotknout, že názor úředníků MŠMT neměl formální moc, šlo nezávaznou argumentační inspiraci pro zřizovatele či ředitele. Navíc je volební řád odpovědností zřizovatele, který se v této své činnosti MŠMT nijak nezodpovídá.
U tohoto pojetí vzniká nepříjemný zádrhel. Může se např. stát, že otec dítěte bude mít jinou volební preferenci než matka, přičemž oba jsou zákonnými zástupci. Pokud se škola dozví, že mezi zákonnými zástupci je nesoulad, neměla by dále konat, dokud soud nerozhodne, čí hlas by měl platit. To může celý proces voleb zkomplikovat. Při sestavování volebního řádu by měl zřizovatel zohlednit i tento aspekt.

Protože nebylo k dispozici vodítko v podobě soudního rozhodnutí, které by se této věci věnovalo, bylo na posouzení zřizovatele, kterou z obou možností uplatní ve volebním řádu. V podstatě šlo o formulaci postoje zřizovatele k otázce, kdo je podle něj členem školní komunity. Zda jsou to 

• b) ped. pracovníci a děti, nebo 

• a) ped. pracovníci, děti a jejich rodiče / zákonní zástupci.

Bylo také možné narazit na kombinované uspořádání, tedy že aktivní volební právo má jen jeden zákonný zástupce, který má jeden hlas i v případě, že má ve škole více dětí. Uplatní se tak hned dvojí omezení volebního práva. Takový postup však už žádnou oporu v zákoně ani v jeho argumentovaných výkladech neměl.

Od 1. 1. 2026 je účinná novela ŠkolZ, která natvrdo zavádí princip 1 dítě = 1 hlas. V parlamentní rozpravě to navrhovatelé zdůvodnili pouze tak, že výklady jsou různé a je zapotřebí je sjednotit. Argument, proč se rozhodli zrovna pro úpravu 1 žák = 1 hlas, nedodali. Domníváme se, že nešlo o dobré rozhodnutí, protože

a) vnikají praktické komplikace při volbách : je technicky náročnější kontrolovat různý počet hlasů u jendotlivých voličů. Může se také stát, že za jedno dítě bude volit otec a za další dvě matka - volební komise se asi trochu zapotí. Bude se muset také vypořádat se situací, kdy se rozhodnou volit oba zákonní zástupci jednoho žáka - volební řád bude muset nabídnout mechanismus, jak určit, zda a který hlas je ten platný. 

b) pozice rodiče jako autonomního člena školní komunity je oslabena. Z role člověka, kterému zákon dával právo vyjadřovat se ze své pozice rodiče / zákonného zástupce dítěte se podle dikce zákona ZZ dostává do role správce práv dítěte / žáka. To je v rozporu s trendem zvyšování participace rodičů na dění ve škole, jak jej hlásá například Strategie 2030+ ("Rodiče jsou nedílnou součástí školní komunity a je prospěšné, aby se podíleli na vybraných rozhodovacích procesech a rozuměli postavení všech aktérů ve vzdělávacím systému, jejich právům a povinnostem"). Nyní má navíc možnost volit pouze jeden ZZ daného dítěte - vůle druhého ZZ už ve volbách do ŠR nemá prostor.

Tato nová úprava tedy podle nás není šťastná eticky ani prakticky, nicméně je platná. Po vyhodnocení dopadu v praxi zvážíme možnost iniciovat u zákonodárců případnou změnu zákona. Přejeme si, aby všichni zákonní zástupci, kteří všichni mají odpovědnost za účast jejich dítěte ve školním vzdělávání, měli možnost podílet se prostřednictvím ŠR na správě "jejich" školy.