Časté dotazy

Pokud byl v kurii zákonných zástupců žáků / zletilých žáků zvolen do ŠR pedagogický pracovník školy, je volba neplatná a volby se musí konat znovu. Jde totiž o porušení ŠkolZ § 167 (3) - "Pedagogický pracovník školy nemůže být zvolen za člena školské rady této školy zákonnými zástupci nezletilých žáků a zletilými žáky a studenty ani jmenován zřizovatelem nebo ředitelem školy." 

Zákon hovoří jednoznačně o pracovněprávním poměru dané osoby vůči zaměstnavateli, platí to proto pro všechny ped. pracovníky školy, byť jde třeba o učitelku z mateřské školy, která 

• "spadá" pod danou základní školu (má s ní pracovní smlouvu),

• je pedagogickým pracovníkem dle Zákona o ped. pracovnících.

Jde v takovém o jednu právnickou osobu, která má více činností (např. mateřská škola & základní škola & školní jídelna). 

Níže vysvětlíme, jaký má smysl a dopad uvedené zákonné ustanovení. 

Smyslem školské rady je obvyklý mechanismus demokratických organizací, označovaný jako systém brzd a rovnováh (případně se dá vyložit jako systém monitoringu a vyvažování). Ředitel školy v naší zemi má poměrně velkou autonomii rozhodování a některé důležité záležitosti by měl diskutovat nebo si přímo nechat odsouhlasit zástupci školní komunity. 

Zhmotněním vůle školní komunity je jednání školské rady, ve které mají zastoupení pedagogičtí pracovníci, zákonní zástupci žáků & zletilí žáci (dále "rodiče") a také zástupci zřizovatele školy. Každá kurie má přesně jednu třetinu hlasů ve školské radě. 

Taková konstrukce odpovědnosti a rozhodovací moci je velmi robustní. Trojúhelník "rodiče", ped. pracovníci a zástupci zřizovatelé jsou základnou jehlanu rozhodování ve škole, na jeho vrcholu stojí ředitel. Vidíme tak pyramidu, která je (v historii i v geometrii) etalonem stability. Pokud by byl v kurii "rodičů" zvolen pedagogický pracovník školy, došlo by k narušení uvedené "pyramidální" rovnováhy. Ve školní radě by bylo o jednoho člena pracovně podřízeného řediteli více ... a tím pádem o jednoho "nepodřízeného" člena méně. Stejně tak by měli pedagogičtí pracovníci o jeden hlas více a rodiče/zákonní zástupci o jeden hlas méně.

Zní to možná poněkud nespravedlivě, že rodič dítěte,
který má shodou okolností pracovní smlouvu na stejné škole, kam dochází jeho potomek,
je krácen na svém občanském právu být volen do školské rady v kurii "rodičů".
V naší složité společnosti ale prostě jsou situace, kdy se individuální práva musí omezit pro smysluplné potřeby celku. Nadále dané osobě zůstává právo volit svého zástupce ve školské radě (kterým může být například druhý rodič daného dítěte) a nadto může kandidovat v kurii pedagogických pracovníků (ačkoliv je pracovníkem MŠ a ŠR se věnuje výhradně záležitostem ZŠ). Dokonce je možná kombinace těchto práv, tedy že daná osoba volí (v kurii rodičů) a zároveň usiluje o zvolení (v kurii ped. pracovníků).

V praxi se občas stane, že není k dispozici volební řád (zřizovatel jej opomenul vydat, např. protože se domnívá, že mu to nepřísluší nebo že to není nutné). Připomínáme, že takovou povinnost zřizovatel má (Školský zákon § 167 (2: Školskou radu zřizuje zřizovatel, který zároveň stanoví počet jejích členů a vydá její volební řád).

Tehdy by ředitel školy měl zřizovatele vyzvat, aby své opomenutí napravil. Ředitel je totiž ze zákona povinen vytvářet podmínky pro činnost ŠR (§ 164 e) ŠkolZ) a nemůže proto v situaci, kdy končí mandáty stávajících členů, zůstat nečinný.

Pokud se ředitel školy rozhodne, že zorganizuje volby, aniž by měl k dispozici volební řád vydaný zřizovatelem, nemají takové volby právní váhu. Vítěz takových voleb nezískává mandát podle zákona a není proto členem školské rady.

Pro jmenování členů ŠR z řad zástupců zřizovatele není třeba mít volební řád a jmenovaní zástupci se stávají členy školské rady. Dále pak záleží na jednacím řádu dané ŠR, zda je ŠR usnášeníchopná.